neděle 22. listopadu 2009

Jak nedělat Malakoff


Měli jste někdy při pečení dojem, že si z vás autor dělá šoufky? Já ano, celé dopoledne. Bohužel autor nebyl uveden a jak se v těchto situacích stává, nebyla ani možnost si s ním popovídat prostřednictvím komentářů. A co, že jsem se to vlastně pokoušela vytvořit? Malakoff, dort, který jsem ochutnala U Mlsné kočky a zachutnal mi tak, že do týdne jsem tvořila jeho kopii. Dle popisu na stránkách této kavárny/cukrárny/bistra (vyberte dle účelu, za kterým ke Kočce chodíte) se jedná o oblíbený dort generála Pelissiera a vévody z Malakoffu - chlazený dezert s lahodným oříškovým krémem a porcí šlehačky. Dle tohoto popisu a vlastního chuťového zážitku byl hledán recept, což je v době internetových kuchařek otázka pár minut. Hledat ten pravý recept na Malakoff, je otázka půl dne, protože přemýšlení, který je z nich je ten pravý se podobá vyplňování SCIO testů. Za špatnou odpověď se nestrhávají body, ale kamenuje kuchařka.

Začalo to už v okamžiku, kdy jsem přesně podle receptu dala vyšlehat máslo s cukrem do pěny. Nedávejte vyšlehat máslo s cukrem rovnou dohromady, jedině byste chtěli nekvalitní drobenku. Tu já samozřejmě nechtěla. Co teď? Možnosti se nabízely dvě. Roztopit a vyšlehat, jednou jsem to tak dělala při pečení cookies, anebo se pokusit rozšlehat velké kusy a postupně dosypat sypký zbytek. Bingo! Povedlo se, ale ty nervy.
Poznatek první: Vždy první šlehej máslo.
Poznatek druhý: Nepečený neznamená bezpracný.
Mezi rozšleháváním hrudek jsem chtěla nachystat formu. To, že potravinová fólie nebyla, asi nikoho nepřekvapí. Naštěstí alobal máme vždy, mimo situací, kdy ho potřebuji.
Bílky naproti očekávání se ušlehaly pěkně. Stejně zapracování žloutků se obešlo bez incidentů. Zato lehké vmíchání zatvrzele vzdorovalo. Porazila jsem ho silou, jinak by se mi pěnu se sněhem spojit nepodařilo. V tomto okamžiku už jsem se raději odchýlila od původního receptu. Přeci jen, vrstvení zvládnu i bez toho, aby si ze mě někdo dělal šoufky. Krém, piškoty, krém, piškoty, rum, domácí rybízová marmeláda, piškoty, krém, piškoty, zatížit a do lednice s tím.
Kolem třetí již bylo napětí, zda krém změnil chuťové vlastnosti, nesnesitelné. Netvor byl vyklopen a jeho vzhled velmi negativně ohodnocen.Ani šlehačka a cukrářské piškoty nepomohly. A to jsem celou se celou šlehačku bála, abych ji nepřešlehala.

Vběhla jsem na cílovou rovinku. Nůž se částečně zanořil. Chtělo to víc síly. Tak krémové to nebude. Vzhled na řezu? Moc piškotů. Lžička se blížila k ústům. Krém příliš sladký, piškotů mraky a podobnost s pochoutkou z cukrárny? Veškerá žádná.

*Aby si autorka zvedla ego poznamenává, že ostatním celkem chutnal. Jest však pravdou, že vzor ochutnal mimo ní jen jeden člen.

6 komentářů:

  1. Proč přesun na blogspot? Jinak si u mě při pečení i vaření autoři dělají šoufky pořád. Cítím se, jak by to dělali zrovna pro mě.

    OdpovědětVymazat
  2. Blogspot neubírá Kestler (pardon, Páje :)) nic na jejím kuchařském umu... ale co že ta změna? A stojíš eště o rybí návštěvnici? A nebude to jenom o buchtách? A jsou to, čim krmim rybičky alespoň drobky z medovníku? :)

    OdpovědětVymazat
  3. Na pohled to vypadá výborně!
    A jinak mám stejný dotaz jak rybka - bude to tu jen o buchtách? A stojíš o mě vůbec? :)

    OdpovědětVymazat
  4. Všem: Stojím o vás, kdyby ne, tak nenechávám adresu. Bude to převážně o buchtách a kuchyni. Důvod přesunu byly ty rybičky, co je rybka krmí a prezentace fotek vpravo. Jinak je blogspot nic moc.

    OdpovědětVymazat
  5. Ale vypadá i tak lákavě :)

    OdpovědětVymazat
  6. Lůc Mác: Právě mi přijde, že vypadá naprosto odpuzujícně =)

    OdpovědětVymazat