Anne Frank Huis

Nachází-li se váš pokoj v některém z hlavních měst brzy zjistíte, že existují hosté. Ti se většinou dělí na dobré a ideální. Někdy, když máte z pekla štěstí a k tomu ještě pořádnou kliku, můžete trefit i jackpot. Jackpot je host, který má všechny vlastnosti ideálního hosta (snese stavbaře v sedm ráno, obejde se bez wifi a bez pračky, nestěžuje si na nafukovací matraci, má-li hlad řekne si sám o něco k jídlu a dokonce i chvílemi vypadá šťastně) a navíc disponuje schopnostmi a znalostmi, které vám pozitivně naznačí, že svět není jen oranžový hausbót plný kol a větrných mlýnů.

mé dosavadní vnímání Anne Frank Huis

Ačkoliv je to zahanbující, podařilo se mi v mých plánech zcela zazdít třetí nejnavštěvovanější muzeum v Amsterdamu věnované jedné z nejznámějších nizozemsky píšících autorek Anně Frankové. Anne Frank Huis pro mě byl zatím jen místem, kde jsem se pokochala dlouhou frontou a pokračovala v prohlídce města. Že bych měla jít i dovnitř, mě nějak nenapadlo. Naštěstí jsou i lidé, kteří do slavných muzeí chodí a kteří dokáží návštěvu naplánovat tak, že i bez měsíc předem zakoupených vstupenek stráví ve frontě jen necelou půl hodinu. Když se totiž k Domu Anny Frankové vydáte navečer, minete prvních šest čekající organizujících tabulek s nápisem „free wifi“ a zastavíte se až u kohoutu s pitnou vodou dvacet metrů od vstupu. Odtud už máte i výhled na obrazovky, které promítají nejen informace o Anně Frankové, ale i organizační sdělení. Pokud se totiž o tomto muzeu dá něco říct, tak že je dobře zorganizované.

Skládá se ze tří částí. První je věnovaná životu Anny Frankové a dalších ukrývaných, druhá se nachází v samotném „zadním domě“, kde je možnost vidět prázdné pokoje, ve kterých se skupina dva roky skrývala a na závěr jsou vystaveny části deníku a jeho různá vydání. V každé místnosti je jen několik krátkých popisků nebo vystavených předmětů a trasa je nastavená tak, že regulovaně vpouštěné návštěvníky vede od vstupu k východu bez zbytečného rozptylování se do prostoru nebo vracení se v kruzích. Samozřejmostí jsou videa, opět pečlivě zvolená tak, aby netrvala déle než dvě minuty a nenarušovala plynulost postupu.

Pravděpodobně teď zním cynicky, když o pohnutém osudu píšu s okem zaměřeným na efektivní organizaci masové návštěvnosti Domu Anny Frankové, ale nemohu si pomoct. Na závěr prohlídky je nyní v rámci dočasné expozice možné shlédnout osmiminutový film o tom, co pro různé lidi Anna Franková znamená. Já se ztotožňuji s citátem z knihy The fault in our stars (česky Hvězdy nám nepřály) volně shrnutelným jako: V knize se jmény všech 103 000 nizozemských obětí holocaustu na stránce se jménem Anny Frankové byli uvedení i čtyři Ároni Frank, bez muzeí, bez pamětních desek a bez lidí, kteří by je oplakávali.

John Green The fault in our stars

Pominu-li tento aspekt, tak jsem si v muzeu samozřejmě našla i pro mě zajímavé objekty jako například typicky nizozemsky strmé úzké schody. Poté samozřejmě všechny nahrávky, které běžely v nizozemštině a kterým jsem rozuměla. Následně vysvědčení Anny Frank, u kterého není na škodu mít na paměti, že nizozemský systém známek používá stupnici od jedné do deseti, přičemž desítka je nejlepší. Pro splnění je třeba získat alespoň šestku (zes), kolem čehož vznikla takzvaná zesjes cultuur (šestečková kultura) neboli ti, co jedou na čtverky. Příjemná byla i skutečnost, že vystavené rukopisy pro mě byly srozumitelné. S nizozemštinou souvisí i další postřeh. Když jsem totiž nahlas uvažovala, že se beursspel, kterou dostal Petr k narozeninám, podobá Monopolům, upozornil mě anglicky mluvící člen dvoučlenné výpravy na skutečnost, že v anglickém popisku je slovo Monopoly použito. Od té chvíle jsem si občas všímala i překladů a objevila tak podivný vztah mezi slovy stamppot a mashed potatoes.

O světovou proslulost stamppotu se snažila i Anne Frank, která například ve svém deníku dne 14. března 1944 píše: „Ons middageten van vandaag is boerenkoolstamppot uit de vat.“ (Náš dnešní oběd byl stamppot z nakládané kapusty.“) Bohužel, jak jsem se v jejím muzeu přesvědčila, anglický překlad z toho udělal bramborovou kaši („Lunch today consists of mashed potatoes and pickled kale.“) Český překlad knihy slávě stamppotu také moc nepomohl: „Náš dnešní oběd je eintopf ze sudového zelí.“