Heb je nooit een venkel gezien?

Pro svou dráhu vědce si šetřím experiment, při kterém nechám studenty čekat na profesora a budu jim měřit čas. Pondělní skóre mé syntaktické skupiny bylo půl hodiny. Načež jsme usoudily, že pan profesor toho má hodně, zmýlil se v datech a myslí si, že první přednášku máme příští týden. Následná emailová komunikace to potvrdila a ve čtvrtek jsme se po čtvrthodině plné napětí a hrůzných historek o osobnosti páně profesora dočkaly jeho zástupce. Sám velký pan profesor je momentálně v Jižní Africe, takže jsme se musely spokojit s bývalým slavistou. Naštěstí to řekl dost brzy na to, abych si mohla dávat pozor na jazyk.

cestou do školy

Jako plus případné vědecké kariéry považuji asistentku nebo pomocnou vědeckou sílu, která se mi bude starat o korespondenci. Hromadné psaní emailu pro pana profesora mě utvrdilo v tom, že problém s oslovováním nemám jenom já jakožto nerodilý mluvčí. I v českém prostředí mi skládání oficiálního emailu zabere slušný čas, ale s oslovením jsem většinou rychle hotová. Nejdéle trvá nalézt správný titul. Občas je to sice podivné, když se chcete v krátkosti něco přeptat a oslovení je delší než text, ale úzus je úzus. Zdejší úzus je nizozemský. Většinou pro první email používám geachte a přiznávám, že se ho držím zuby nehty i poté, co jsem oslovována křestním jménem, vyučující se se mnou loučí svým křestním jménem a připojí nějaké neformální přání hezkého dne. Ovšem obdržela jsem i instruktáž, a dotaz na neprobíhající hodinu tím začínal také, že zcela normálně akceptovatelné je beste heer xy. V nepodřízeném světě se dá po několika emailech přejít i k beste (nebo dag) a křestní. To jsem ještě nezkoušela. Teoreticky bych možná mohla, protože můj pražský nejen jazykový lektor kdysi použil pro celou třídu kouzelnou formulku „Zeg maar Arnošt.“ („Říkejte mi Arnošte.“), takže odpovědět na „Dag Pavlina“ „Dag Arnošt“ je teoreticky možné. Prakticky mi pomyšlení na to dělá stejně dobře, jako když nám zaskakující profesor sdělil, že by si nás rád přidal na Facebook.

nástěnka na multifunkčním stolem (práce, jídlo, přesazování)

Naprosto jiného oslovení jsem se dočkala, když jsem se zkoušela balíkovou službu zdejší pošty. S jejich přepážkami v supermarketech jsem již měla tu čest a známky mi vždy prodali bezchybně. Dokonce jsem mohla platit kartou. I doručování novin, pohledů a dopisů z radnice zatím zvládli. Fotografie sdílená vločkou mi nicméně ukázala, že teprve knihy prověří schopnosti doručovatelů. Objednala jsem si tudíž v pondělí ráno svůj vánoční dárek Het Nederlands in gevaar? (Nizozemština v ohrožení?). Z nabízených možností jsem zvolila zaslání poštou a zabalení jako dárek. Protože to byl dárek. Trochu jsem se bála, zda dorazí dřív dárce nebo dar, protože zrovna u této knihy nebylo specifikováno, za jak dlouho ji pošlou. U mnoha bylo, že ten samý den večer ji může mít člověk doma. Byla jsem proto příjemně překvapena, když mi další ráno přišel email, že mezi 19:30 a 21:30 mi bude kniha doručena. Když jsem se před devátou chystala na své intelektuální cvičení, stavěla dodávka post.nl zrovna před domem. Balík mi byl bez pozdravu, identifikace příjemce nebo formuláře o převzetí vražen do ruky, takže jsem se nakonec nezmohla ani na Dag Arnošt.

možná byl ochranný obal poněkud předimenzovaný, ale svůj účel splnil

něco o tom, že autor měl v Praze tři přednášky a že vše, co vím o neviditelné ruce, je od něj

Intenzivně pracuji na rozvoji své slovní zásoby četbou Een weeffout in onze sterren (česky Hvězdy nám nepřály). Zatím jsem až na původem afrikánské knihy nikdy nečetla překlad do nizozemštiny, ale má to svou výhodu. Jako každý překlad je i toto chudší než originál a autor nemá možnost využívat všechny krásy nizozemštiny. To mi vyhovuje, protože se díky snazší syntaktické stavbě a modernímu nenáročnému tématu mohu víc věnovat slovní zásobě. Už mám poznamenané, jak někomu sdělit, že řídí mizerně a jak se řekne vychloubat se. Navíc se mi podařilo i rozřešit, jak se píše druhé nizozemské loučící se hovorové ahoj (doeg). Navíc jsem posléze zjistila, že kniha je opravdu stylová. Jezdí v ní modrobílé tramvaje, kvetou oranžové tulipány, jí se chřest, plíce hlavní postavy jsou dvakrát po vodou a ano, hlavní postavy jsou momentálně na výletě v Amsterdamu.

za dveřmi jsou další dveře

Jinak ale čtu kvalitní literaturu. Román De komst van Joachim Stiller (Příchod Joachima Stillera, česky 1981) se honosí přídavnými jmény jako magicko-realistický, psychologický a filosofický. Osobně bych dodala ještě tajuplný, detektivní a (po překonání prvního odstavce) čtivý. Představte si, že jednoho dne sedíte u okna v kavárně a snažíte se číst nepříliš poutavou knihu. Naprosto logicky tedy víte, že přesně v devět nula nula uzavřou hlavní třídu dělníci, vytrhají dlažební kostky, naobědvají se, vrátí dlažební kostky zpět a odejdou. Pobouřeně o tom napíšete článek a o pár dnů později vám na něj přijde poštou reakce laskavého čtenáře. Datum odeslání dopisu je rok před vaším narozením. Dále kniha obsahuje toaletního umělce, spoustu dámských šatů, přírodovědecké museum, cirkus, zmeškanou tramvaj, magistrátního úředníka, noční zvonkohru a dva mrtvé. Pokud se chcete seznámit s belgickou poválečnou literaturou, směle do toho. Televizní zpracování je pravděpodobně jazykově nepřístupné, ale pokud přesto toužíte poznat některého z velikánů čistokrevné nizozemské literatury, anglicko-jazyčný film Beyond sleep byl natočen nizozemským režisérem s nizozemským hercem v hlavní roli podle knihy Nooit meer slapen (Už nikdy spánek, česky 2011) Willema Frederika Hermanse. Pokud jen z poloviny odpovídá knize, tak je v některém smyslu nezapomenutelný.

V rámci tijd verspillen (mrhání časem) jsem nejela na nákup. V důsledku toho na mě jednou večer z ledničky zírala čistá polička a sklenička hrubozrnné hořčice. Nezbylo mi, než otrhat vlastní špenát a jako úlitbu bohům přesadit zbytek zeleně. Jídlu se totiž mým snahám navzdory daří. Jenom fenykl lehce nezvládá svou záměnu za koření a kácí se. Když jsem totiž koření sadila, neviděla jsem nejmenší důvod, proč by měly být potenciální keříčky dvacet centimetrů od sebe a dala dva do dvanácticentimetrového kbelíčku. Až když jsem usoudila, že už by se ta zeleň mohla dát použít, zjistila jsem v návodu, že sklízet se má plod velikosti tenisového míčku. To si nikdy neviděla fenykl?

plantáž

Je to lusk jak holka.