Barevné fotografie

Existuje spousta způsobů uchování vzpomínek. Krabice plné programů divadelních her, štůsky lístků do kina, procvaknuté jízdenky na vlak, vylisované květiny, deníkové zápisky, náhrdelníky z ptačích per, mušle a sbírky pixelů. Mnou obdivovaní tradicionalisté si v zimě, když se za okny honí všichni čerti, uvaří horký čaj, usednou ke svým albům, listují, prohlížejí a vzpomínají. Já v tu dobu většinou stojím na nekryté tramvajové zastávce, vítr se mě snaží udusit mými vlastními vlasy a říkám si, že když jsem jela Afluitdijk, tak foukalo víc. Že promočené boty za chvíli vyzuji a nečeká mě ještě patnáct kilometrů dolů po sjezdovce jako v Jeseníkách. Že alespoň není bouřka a já kvůli pozitivní výchově psa nemusím na louce bez stromů za zpěvu Kaťušy předstírat, že mě okolní hromy a blesky neznepokojují. Že se alespoň nestmívá, jako když jsem poprvé jela na běžkách a maminka zakončila třicetikilometrový výlet nočním sjezdem do rodné vísky. Jízdenky ztrácím, deníky nepíšu, fotografie zpětně neprohlížím. Ty nejsilnější zážitky mi připomíná samo počasí a uchovává je lépe než sebelepší fotopapír.

Možná při tvorbě domácích úkolů do nizozemštiny "vykazuji stálou tendenci k produkci beletristických textů", ale po přeložení z toho odkapává patos a klišé.

Chinois

Suroviny těsto

• 50g cukru krystal
• 15g droždí
• 100 ml vlažného mléka
• 90g másla
• 400g prosáté hladké mouky
• špetka soli
• 2 vejce

Suroviny krém

• 3 žloutky
• 100g cukru krystal
• 50g hladké mouky
• 500ml vroucího mléka
• 1 vanilkový cukr
• rozinky

• vejce na potření

Postup

1.  Rozmíchat trochu cukru s droždím a zalít mlékem. Nechat vzejít kvásek.

2.  Rozpustit máslo a nechat zchladnout.

3.  Do mísy mouku, cukr, sůl, vejce, máslo a kvásek. Vypracovat těsto.

4.  Nechat kynout dvě hodiny.

5.  Cukr se žloutky v hrnci utřít do pěny.

6.  Postupně vmíchat přesátou mouky.

7.  Mléko a vanilkový cukr přivést k varu.

8.  Mléko pomalu a za stálého míchání vlít do žloutků.

9.  Směs pomalu přivést k varu a míchat do ztuhnutí. /možno přidat lžíci másla/

10. Nechat zcela vychladnout.

11. Do dortové formy (26?cm) na dno papír, na stěny máslo a mouku.

12. Z 1/3 těsta tenkou placku na dno dortové formy.

13. Zbytek těsta na MAXIMÁLNÍ obdélníkovou placku.

14. Placku potřít krémem a posypat rozinkami.

15. Srolovat a krájet na 4cm kousky.

16.  Dát vařit vodu.

17. Kousky do formy, kousek od sebe, potřít rozšlehaným vejcem.

18. Vodu do misky a spolu s formou do trouby - hodinu neotvírat - kyne.

19. Vyndat obé z trouby, zapnout na 225°C.

20.  Těsto ve formě opět potřít vejcem a péct cca 30-35 minut. Pokud hnědne, zakrýt papírem.

21.  Po vyjmutí z trouby sundat po chvíli okraj a poté dát na mřížku.

zdroj: Olivová kuchařka

S'mores

Skupenství. Neznám efektnější proces než změnu skupenství. Ostatně již Thalés z Milétu jím byl fascinován a to natolik, že si za pralátku zvolil vodu. Z filosofů předsokratovského období na tom ještě nebyl s vnímáním reality tak zle, ač jeho teorie o vzniku země z vody stvořená na základě pozorování usazujícího se písku v přístavu, má povážlivé trhliny. Anaxagoras však na tom byl hůř. Jako důkaz existence pohybu uváděl lásku a nenávist. Někdy mám strach, že se naučím blábolení chlápka z ústavu pro choromyslné a ani to nepoznám.
Skupenství. Chvíle, kdy suflé roste, arašídy se mění na máslo, z bábovky se stává popel a mnoho dalších. Nebo taky okamžik, kdy se z malého, bezpečného a čistotného marshmallowu stane naducaná, výbuchem hrozící, lepivá dobrota. Její kombinace se sušenkou a čokoládou uspokojí nejen chuťové buňky, ale také receptory v kůži.

Člověk je mírou všech věcí, jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou. (Sokrates)

Potřebujeme sáček Marshmallovů, hořkou čokoládu, sušenky (hranaté BeBe). Postup je jednoduchý.
Zapneme troubu na 225°C.
Na pečící papír položíme sušenky.
Na každou sušenku dáme po délce na délku dva marshmallowy (ne tak jako na fotce).
Dáme do trouby a necháme tam, dokud marshmallowy mírně nezhnědnou.
Na každou nafouklinu položíme čtvereček hořké čokolády, přiklopíme další sušenkou, chvíli počkáme a jíme. Pokud nepočkáme, tak se prý chová jako napalm (nebyla odvaha na otestování).

Mohou za to Alis (praktická realizace) a Yva (probuzení zájmu)

Cizrna na paprice

Již jednou jsem se zde vyznala ze své lásky k luštěninám. A již třikrát jsem dělala cizrnu na paprice. Také se mi asi pětkrát povedla nádherně hladká sýrová omáčka, ale jelikož v sobě neměla potřebné bílkoviny, nechám si povídání o ní na jindy.

Občas mě přepadne období, kdybych jen vařila (čti pekla) a zkoušela neznámé věci. Často to dopadá nevalně (kuskus) či přímo odporně (kuskusový salát), ale občas se najde výjimka. Jednou z nich je právě cizrna. Nebudu se zdlouhavě rozepisovat o kladech a záporech luštěniny této a luštěnin obecně, pro mě je podstatný dostatek bílkovin a chuť.

Znám chlapa, který udělá Vranov na šlapadle pod tři minuty.

Suroviny

§  250g cizrny
§  1 lžička majoránky
§  2 lžíce oleje
§  2 velké cibule
§  1 lžíce červené papriky
§  1 lžička soli
§  pórek
§  215g smetany
§  citron

Postup
1. Den předem propláchněte cizrnu a nechte ji přes noc ve vodě.
    2. Slijte vodu a dejte cizrnu s majoránkou na cca hodinu vařit (měkká při skousnutí).
3. Cizrnu sceďte a přibližně půl litru vývaru nechte stranou.
    4. Cibuli nakrájejte nahrubo a nechte na oleji zesklovatět.
5. Smíchejte papriku se solí.
   6. Nasypte papriku na cibuli, krátce osmahněte a zalijte vývarem z cizrny.
7. Do mixéru dejte vývar spolu s ¾ cizrny a dohladka rozmixujte.
    8. Přes síto propasírujte zpět do hrnce, přidejte zbytek cizrny a na kolečka nakrájený pórek.
9. Přilijte část smetany (podle požadované hustoty) a nechte chvíli povařit.
    10. Dochuťte solí a citronovou šťávou.
11. Podávejte s chlebem (vyzkoušeno), knedlíkem (mělo by fungovat) nebo těstovinami (nedokážu si představit, ale mnozí to tak zjevně konzumují.

Poznámky
§  zdroj: jeden z mnoha obchodních řetězců

Námořník na Dnech NATO

„Jedete se mnou někdo na Dny NATO?“ Původně něco mezi vtipem a realitou, posléze realita. Ani nevím, kdy to přestal být vtip. Prostě jsem seděla v autobusu do Přerova a s Elánem zpívala: „Správný chlap sa nevzdá.“
V Přerově začalo jaro. Ve Studénce, kde začínala kyvadlová doprava směrem k areálu, poté už bylo v plném proudu. Kdo neměl maskáč, vysílačku, khaki, zelenou nebo alespoň béžovou jako by nebyl. Já v modrobílé mikině a džínách jsem se rozhodla tvrdit, že fandím námořnictvu a na letišti se mi má vynořit ponorka.