úterý 20. července 2010

Dvakrát horká čokoláda a povídání k tomu

Myslím si, že jsem sama, koho občas napadají myšlenky typu „O co se s tou čokoládou vlastně snažím?“ Na odpověď jsem přišla až nyní po přečtení předchozích článků. Oficiálně hledám dobrou horkou čokoládu, neoficiálně mě to baví. Možná bych měla napsat, že mi horká čokoláda chutná, ale bohužel tomu tak není.
Jak podle mě má vypadat horká čokoláda?
barva: tmavá hnědá (tolerujeme i světlou, ale pozor mohla by zavánět kakaem)
konzistence: hustá, krémová, stále však tekutá (nikoliv kakao, které je tekuté a o hustotě se mluvit nedá, obejdeme se také bez pudinků a škraloupů na povrchu)
chuť: čokoládová (nepřeslazená, bez náznaku prášku)
 Nyní víme co hledám a jelikož školní rok skončil, tak si můj oblíbený Zlín může dát na chvíli pohov (Český pohov byl dlouho rozuměn jakožto pokrčení levé nohy. Nyní jsme přejali americký způsob - ukročení do strany). Mám za to, že Vsetín, mé doslova rodné město, kavárnami příliš neoplývá. Tuším přítomnost dvou, ale u jedné se spíše domnívám, že se jedná o čajovnu (respektive je to obchod se spoustou druhů sypaného čaje, pěti stolky a nápisem Kavárna na vývěsním štítu).

místo: Pohoda, Vsetín
Překvapivě po čokoládě chutnající nápoj, avšak se škraloupem. O tekutosti nemohla být řeč, takže velmi dobrý čokoládový pudink.


místo: Restaurant Poseidon, Ostrava
Jelikož se nejedná o kavárnu a před objednáním jsem já, zapřísáhlý odpůrce ryb, snědla kousek lososa a nejspíše také mečouna, surimi tyčinku, slávku a završila jsem to malými rybkami, neberte mé hodnocení příliš vážně. Ač číšník vypadal lehce udiven objednávkou na horkou čokoládu ve třicetistupňovém pekle, kdy si většina společnosti dopřávala ledovou kávu, nakonec mi přinesl kakao. A tím vlastně můžu skončit. Chuť byla nahořklá, ale měla jsem k dispozici cukřenku, tak jsem si teoreticky mohla dosladit. Šlehačku jsem chuťově nedokázala zařadit, neboť jsem už dlouho neměla pravou sprejovou, ale na normální to nevypadalo. 


Teď ještě doufat, že se neprolátne, že mi ty ryby snad začaly i chutnat a můžu vyrazit někam dál. Třeba do Vizovic, kde je prý skvělá čokoládovna.

Nekvalita prvních fotografií je dána omezením mobilního přístroje. Kvalita třetí je dána ovesnou vločkou.

3 komentáře:

  1. Nu, nevybrala sis opravdu vhodné roční období k pátrání po horké čokoládě :-D. S prvně testovanou čokoládu zcela souhlasím. Pudink par excellence :-))). Druhá testovaná čokoláda se tváří jako průměrné kakao, které je přišlápnuto sprejovou šlehačkou :-(. Také jsem jeden čas hledala "tu pravou hořkou čokoládu" a našla jsem. Předpokládám, že Ti nepomůže, když Ti napíšu adresu kavárny na západě Čech :D. Ale můžu prozradit, že se jedná o kostku belgické čokolády (různé příchuti), která se ponoří do horkého mléka. Geniální! Mrkni se sem: http://cz-en.choc-o-lait.be/template.asp?f=en_intro.htm&lang=en

    OdpovědětVymazat
  2. coco-choc: Já začala v zimě, ale jelikož kavárny nenavštěvuji každý týden, tak se mi to trochu protáhlo. Kostku jsem již v březnu zakoupila a ač jsem rozpouštěla v menším množství než je uvedené, tak se mi ta hustota stále nelíbila. Třeba má vysněná ani neexistuje =) Ale i tak děkuji za odkaz. Musím přiznat, že ten nápad se mi líbí.

    OdpovědětVymazat
  3. tak opravdu dobrou čokoládu jsem zatím nikde nenašla, tu první co jsi měla, jsem také ochutnala s amaretem a opravdu je to spíše puding a ty kousky amareta ani nestály za to...čokoláda se hledá špatně, spíše si ji můžeme udělat doma ! :)

    OdpovědětVymazat