Normální pondělí

Možná někteří z vás ví, že studuji soukromou školu a v rozvrhu se mi objevuje i pár cizích jazyků.
V neděli v noci jsem si zabalila své „austiňácké“ věci a nožík, jehož součástí je i plochý šroubovák a pilníček na nehty, jsem nechala doma. Protože v ložnici se už spalo, nevytiskla jsem si učební texty do informatiky, ale nachytala si k obědu anglická slovíčka. Po půlnoci jsem konečně usnula.

Čekám na křižovatce před školou a kolem mne je slyšet písnička.

S tímto se po šesti hodinách spánku probouzím a kupodivu dobře naladěná odjížděním do továrny. Jelikož mám v našem okresním městě při přestupu čas, dávám si v pekárně snídani. Je to velmi oblíbený okamžik dne, a nejen díky němu mám ráda pondělky. K čaji si přiberu i celozrnný croissant. Ve stejně pohodovém pomalém tempu dojdu zpátky na nádraží, naskočím do MHD a vyrážím k místu výkonu praxe.

    Dobrý den, jmenuji se Pavlína a dnes je 28. září 2008. Ve škole mě vytáhli na testy na drogy a alkohol. Výsledek byl negativní.
    Dobrý den, jmenuji se Pavlína a dnes je 4. října 2010. Byla jsem vybrána na test na alkohol.

Nejspíš je to ve mně, že v každé organizaci, kde testování probíhá, mě vytáhnou hned první měsíc. Svou roli v tom určitě hraje má abstinence, neboť je snadné být abstinentem, když vám stejně nikde nesmí  nalít................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................... další příjemné (tentokrát bez ironie, prosím) denní zážitky podléhají mlčenlivosti...............................
......................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................
Po čtyřech hodinách opouštím tovární haly bohatší o tyčinku Snickers, chvíli se rozněžňuji nad krásami okolních kopců, a pak už si to autobus sviští k nádraží. Tentokrát rychlý přestup a kolem jedné už mi zbývá posledních pár pěších metrů k domovu. Časově tak akorát na dokončení referátu a vytisknutí informatiky.  Náhle mě napadá taková znepokojující myšlenka, že asi nemám klíče. Už se mi to jednou stalo, neboť vedu odděleně klíče od intru a od domu a ty od domu používám jen v pátek večer, takže je nechávám volně v tašce a nenosím je v peněžence. Žel bohu, v tašce jsou i teď. Pokusím se zazvonit, ale nikdo není doma. Napíšu tedy zprávu, jak na tom jsem a nechám ostatní, aby rozhodl, co dál. Rozhodnutí zní jasně: vloupej se. Je mi popsán způsob, který v konečném důsledku zahrnuje:

1. hledání klíčů na místě, kde byly mnoho let
2. odmontování tahátka na zip z peněženky a pokus změnit je ve šroubovák (zatímco nožík leží spokojeně ve stejné tašce jako klíče)
3. konzumace první části tyčinky -> myšlenka: v garáží musí být nějaké nářadí
4. sundání truhlíku na květiny
5. vniknutí do garáže oknem (úspěšné je až druhý pokus, kvůli nedostatku manévrovacího prostoru)
6. krádež kleští
7. konzumace druhé části tyčinky
8. odstraňování šroubů za pomoci kleští
9. házení balónu Changové, která je nadšená, že s ní někdo tráví venku tolik času
10. obava před spatřením sousedy, kteří by teoreticky mohli aktivně volat policii anebo mít sice přátelské, ale nepříjemné otázky
11. sundání mříže
12. pocit, že jsem se stala členkou Správné pětky
13. přemýšlení nad taktikou zdolání dvoumetrové hloubky
14. rozloučení se s mírně ušpiněnou bundou
15. slézání ve stylu nohy napřed
16. hladké přistání
17.  transformace bundy na velmi špinavou
18. hledání šroubováku
19. snaha otočit klíčem s jeho pomocí
20. vybodnutí klíče ze zámku
21. odmontování části kliky, za účelem zjištění, že tak se za sklepa taky nedostanu
22. hledání jiných klíčů, neboť některý tam přece musí pasovat
23. nález svazku nově vyhlížejících klíčů
24. pomocí trubek vyhoupnutí se ven
25. házení míče Changové
26. testování klíčů na všechny dostupné dveře
27. odemčení dveří od kůlny (úvahy nad skvělými vlastnostmi rýče Fiskar)
28. čtení Ony
29. rozhodnutí o návratu do sklepa za účelem zahlazení stop
30. (Představte si, že ležíte v posteli na zádech. Odstraňte postel. Spusťte ruce tak, aby svíraly s podlahou a tělem pravý úhel. Nohy namontujte do otevřeného sklepního okna.)
31. zápas se psem olizujícím váš obličej, když se snažíte o druhý sestup
32. úspěšný sestup
33. zahlazování stop
34. výstup pomocí trubek hlavou napřed
35. útok divé zvěře
36. pozice na zádech, nohy ve sklepním okénku, Changová motající se mi kolem hlavy
37. úžasný výkrut, nohy se dostaly ven
38. vztyčení se do kleku
39. únik před šelmou
40. otřepání kalhot a částečné zcivilizování se
41. příchod mamky a odemknutí dveří

Tímto jsem chtěla naznačit, že i se správnými informacemi zevnitř a nákloností hlídacího psa, se mi nepodařilo dostat se do vyšších pater domu. Nikoliv kvůli kvalitě zabezpečení, ale kvůli vlastní nešikovnosti. Zítra si objednám první lekce otvírání zámku bez klíče u svých spolužáků. Přeji pěkné a poklidné pondělí a zapomínejte si klíče. Je to legrace, ale musí se vám povést dostat se dovnitř.