úterý 9. listopadu 2010

Myslím, že rubrika se jmenuje Absurdistán

Představme si typickou šprtku. Malá, silnější, krátké vlasy, brýle a rovnátka budiž charakteristickými znaky její osobnosti. Co ví, je to, co se poctivě naučila a vydřela prací. Snadno zapomíná, ale když se má psát test, vždy se připraví.
Jednoho léta si nechá narůst dlouhé vlasy. Pořídí si kontaktní čočky a sundají jí rovnátka. S výškou nic neudělá, a tak se víc nezmění. Jistě, chce se jí do učení míň než v prváku, ale bohužel, když servírovali poctivost, byla si přidat. Nepřipravit se na test neexistuje. A to přesto, že se píše jeden ze tří nahlášených. Tudíž se jednou učí zbytečně. Ale je jí to vcelku jedno, vždyť se učí průběžně. Pamatuje na křivku, že nejrychleji se naučíme to, o čem jsme ten den slyšeli.
A pak najednou dostane 2, 4 a 5. Nevypadá to dobře, a to i když vypustíme fakt, že dobrá tam prostě není. Někde se stala chyba. Je několik možností:
a)    zamilovala se
b)    dlouhé vlasy, krátký rozum
c)    hloupá blondýna
d)    jiná odpověď
Velký čtvrtletní test. „Bude tam jen to, co jsme brali letos? Jinak ať se to doučím, když jste mě přeřadili do lepší skupiny.“ – „Ne, bude tam jen z učebnice.“ Hmm, pravidlo pro im, in, un a dis záhadným způsobem v první lekci chybělo. Odpověď? Ale váš učitel konverzace říkal, že jste to dělali. Ano, dělali jsme cvičení z učebnice, kde byly vypsané protiklady lidských vlastností. Zdůrazňuji, vypsané. Přečetli jsme si je, šprtka se je naučila a to bylo vše. A dis tam nebylo ani jedno.
Nyní malé cvičení za života. Píšete důležitý test. Řekněme maturitní písemku. Zadání zní: Nákupní lístek. Co napíšete? Potraviny: jablko, máslo, mléko, skořice, ovesné vločky, cukr. Anebo to dáte do vět, které vás poslední čtyři roky učí? My jsme kamarádovi udělali profil ve větách. Přece nebudeme na písemce psát v odrážkách. A každý jsme přišli o 20% bodů z eseje. Ano, bylo to v zadání. Stejně s tím nesouhlasím. Být to domácí úkol, procvičování ani neceknu. Spíš si to dobře zapamatuju.  Tudíž za dva. A protesty neexistují. Brali jsme to a bylo to v zadání. Co na tom, že šprtka body ztratila tady?
Úterý, tři hodiny odpoledne. „Jo a máme psát zítra test z prváku a druháku z angličtiny.“ Zítra, velký opakovací test. Jak skvělé, vždyť máme celých dvanáct hodin na přípravu na test, o kterém nevíme, z čeho bude, neboť jsme mix dvou tříd, které měly jiné učebnice. Tedy jedna skupina Time to talk 1 a 8 lekcí z Time to talk 2, zatímco druhá Time to talk 2 a část Time to talk 3. A z čeho to bude? A jak se na to připravit? Za dvanáct hodin? Nijak. A tak je test na předpřítomný a minulý čas. Samo o sobě žádný problém. Trable nastanou, když neznáte slovíčka. Což není tak složité. Poslech a čtení to samé. Prostě sedíte a vře to ve vás. Copak je tak složité psát test z probrané látky? Pak se někdo zeptá, jaký to má smysl. A vy bohužel víte. Vaše učitelka má u každého dvě prázdné kolonky za písemné testy. Jinak to smysl nemá. Neznámá slovíčka vidíte jednou, když máte štěstí dvakrát. Poprvé jednu hodinu, když nemáte slovník a nerozumíte jim. Podruhé deset minut, když vám dají k nahlédnutí opravenou písemku. Takže kolik nových slovíček z toho umíte?
Pan rektor je alergický na nekonstruktivní kritiku a, abych se přiznala, já také. Takže mé řešení zní: zadat jakého okruhu se bude týkat opakovací test. Zadat téma, kolem kterého se bude točit text na porozumění a na poslech. Doporučit materiály, ze kterých lze čerpat slovíčka. Zaprvé se to naučíte a zadruhé bude alespoň někdo mít na čtvrtletí za jedna. Já nechci snížit nároky, já chci jen, aby byly prověřovány znalosti, které jsme nabyli a ne ty, které jsme neměli možnost získat.
A obhajoba? Učivo prvního a druhého ročníku. Text z Time to talk 3. Opravdu? Tak proč proboha člověk s nejlepší angličtinou na škole měl dva? A ti další tři a hůře? Ale bohužel, hádky s vedoucí katedry jazyků se nepřipouštějí. Avšak jsou lidé, které by to mrzelo a mohlo poškodit. Máte dvojku na čtvrtletí. A ne díky sobě. Bude se vám to dobře říkat, až se vás na rodinném srazu zeptají, jak vypadají známky? A jak tedy dopadne pololetí? Když to půjde stejným způsobem? Ano, budeme mít státní maturitu, ale jsem si jistá, že toto nás na ni nepřipraví. A když to není jediný předmět? Když vstáváte v pět, abyste se doučili, co jste nestihli a po tom zkoušení učitel ani nevzdychne? Co pak? Vždyť na syndrom vyhoření jste tak mladí. Je vám teprve sedmnáct, co vy jste mohli prožít? Možná že nic, když jste se učili, co jste měli, a neučili, co po vás chtěli.

a kamiony jezdí dál

JCL – Procvičování pravopisu y/i v hodině – následuje test na velká a malá písmena, která se naposled brala v sedmé třídě. Takže kancelář prezidenta republiky, evropské společenství, biskajský záliv, druhá světová válka… Tak, kde budou ta velká písmena? (naštěstí to uznala a příští týden nejspíš píšeme znovu)
OBN – Naučte se ze sešitu (historie politologie, ústava) – test znaky a funkce státu, typy státu, vznik státu.Budu zkoušet z učebnice celou politologii (36 stran) a vy, co jste nepsali čtvrtletní, tak si napíšete test a vyzkouším vás. Psali jsme jen ten test.
RUJ – Naučte se, co jsme dělali dnes a pracovní sešit si projděte strany 11, 12 (popis člověka, osobnosti, popis hledané osoby) – test redukce, porozumění textu, doplňování sloves. Naštěstí to bylo z předchozí lekce.
OZO – Budeme psát test na odbornou slovní zásobu – test se nekonal. Ale abych byla spravedlivá, dělala se týmová práce na prověření těchto znalostí za body do aktivity.

7 komentářů:

  1. "Bohajeho," asi budou na Absurdistán dopadat bomby...vem si na týden volno.

    OdpovědětVymazat
  2. Připojuji se k apelu Ovesné Vločky. Já jsem nápor studijních povinností vyřešil pokusem o falafel, který kupodivu dopadl celkem dobře, a bude tudíž zařazen do jídelníčku.

    P.S. Nebuď na filmy tak zlá =)

    OdpovědětVymazat
  3. To znám - měsíc jsme probírali fotosyntézu a pak přišla písemka na lidoopy. A pak poznání, že "learning to ignore things is one of the great paths to inner peace" - R.J.Sawyer (pročež již čtvrtým rokem píšu diplomku, v poklidu).

    Držím palce, ať je to brzy lepší!

    OdpovědětVymazat
  4. Bože můj, díky že už jsem ze SŠ pryč. Tyhle způsoby mě vždycky ubíjely. Ať mě Karlova univerzita štve jak chce, tak tohle se tam snad už dít nebude. Nemám ráda, když se s dospělýma lidma jedná jak s žáčky druhé třídy. Co si tak vzpomínám, ještě před maturitou nám při zkoušení kontrolovali jak si vedeme sešity. No kde to pro pána jsme?? Snad si osmnáctiletej člověk dokáže udělat zápisky tak, aby se z nich uměl učit a profesorce může být právě tak putna, jestli má na stránce datum, podtrhané nadpisy a ve slovníčku udělanou čáru uprostřed.
    Přežij to ve zdraví, bohužel inteligentní studenti jako ty to mají v našich končinách těžké. (aneb mloku nauč se poučky)

    OdpovědětVymazat
  5. Je mi zle... souhlasím s ET, jsem ráda že už nejsem na střední, jsem ráda že se zrovna neřítim do neznáma státní maturity a jsem neskutečně ráda, že jsem měla rozumný učitele a písemky a zkoušení vždycky byly podle plánu... i když ani to mi kolikrát nepomohlo, nejsem šprtka ale ulejvák... ale ty nervy bych nedala...

    rozhodně si dopřej relax, tohle je na hlavu postavený

    OdpovědětVymazat
  6. ovesná vločka: To jsem zkusila na začátku roku. A mooc jsem věděla, co bude v testu z občanky.
    Khors: Já to řeším himalájskou kaší. A filmy? Ty kvalitní mi prostě nic neříkají.
    Anonymní: Jenomže já nemám tolik času. Pokud nebudu chtít naše finančně zruinovat.
    ET: Nemůže. Inspekce to kontroluje. Nadpis je téma hodiny a to musí v sešitu být uvedeno.
    Modrooká: Relax? Nežijete v nějakém jiném světě? Relaxovat ve chvíli, kdy makáte na zlepšení a na pololetí?

    OdpovědětVymazat
  7. Pájo, v tom případě je na hlavu celý ten školský systém. Kontrola sešitů má smysl tak někdy na ZŠ, kde se děti teprve učí učit a potřebují mít v sešitě napsáno slovo od slova, co paní učitelka říkala.
    Na SŠ snad už proboha chodí téměř dospělí lidé, které není potřeba kontrolovat i v takových nicotnostech. Přeci je na mně, jestli si udělám pořádné zápisky abych se měla z čeho učit, nebo budu hrát piškvorky, malovat si kytičky a na konci pololetí budu koukat jako sůva z nudlí a zoufale kopírovat cizí.
    Když si vzpomenu, jak jsme museli mít nalinkované okraje, podtržené nadpisy a sešit obalený, nestačím se divit. Tenkrát mi to divné nepřišlo, byla jsem tou buzerací nějaká zmasírovaná, ale teď jen nevěřícně vzpomínám.

    OdpovědětVymazat