Ojedinělá soutěž

Škola, kterou navštěvuji, stejně jako každá jiná, má své klady, zápory a absurdity. K těm patří mimo učitelů také vedení a mnohdy i studenti sami. Jelikož se vždy očekává úvod do problematiky, použiji k uvedení rubriku jednu příhodu, o jejíž pravosti netřeba vést spory.
Před dlouhými a dlouhými časy se psaly srovnávací testy škol, a jelikož "majitel" školy nebyl spokojen s výsledky, rozhodl se učinit personální změny. V jejich důsledku byla nejlepší učitelka na češtinu ve škole odstavena z funkce vedoucí sekce českého jazyka, to že čtvrťáky neučí je detail, a na její místo přišla jistá, velmi stará - pouhé konstatování faktu, vyplývající z pozorování dotyčné, její krátkozrakosti a očividné sklerózy - učitelka, již budu pro zjednodušení titulovat Č. Ta jednoho dne přišla do výuky se slovy: „Dobrý den, dnes mi přišla mejlem taková ojedinělá soutěž, kterou vyhlašuje společnost Google. Jedná se o hledání nepublikovaných povídek na internetu. Kdo by měl zájem se zúčastnit, tak ať se mi po hodině přihlásí. Teď si ale nejdřív napíšeme ten test.“ Inu, napsali jsme dvacetiminutový test, paní Č. jej vybrala, postavila se doprostřed třídy, zatvářila se vážně a důležitě a začala: „Dnes mi přišla mejlem soutěž, kterou vyhlašuje společnost Google. Jedná se o hledání nepublikovaných povídek na internetu...“ Všichni jsme chvíli nechápali, jestli to myslí vážně, ale najednou překvapení pominulo a M. vyřkl slova: „To slyším dneska poprvé.“ Odpověď zněla: „Ano, je to ojedinělá soutěž.“
Tento příklad se možná bude zdát jako krutý vůči Č., každý má svou slabou chvilku, ale v kontextu, kdy vedoucí sekce českého jazyka značí chybu fajfkou, obecným znamením pro dobře, a výuka není již její silnou stránkou, to není ani kruté ani směšné.