Vanilkové rohlíčky

Suroviny
•    200g hladké mouky
•    120g tuku
•    80g mletých vlašských ořechů
•    30g práškového cukru
•    100g vanilkového cukru na obalení

Postup
Zpracujeme těsto, které necháme tři hodiny v chladu odležet. Hotové rohlíčky pečeme zprudka ve vyhřáté troubě. Ještě teplé opatrně obalujeme v cukru. Necháme 10-14dní zaležet.

Poznámka
•    od tety Majky
•    lépe dělat malinké
•   bohužel nejsme rohlíčková rodina, takže nejspíš derniéra
•    množství vanilky na jeden kus je zanedbatelné

Burizonky

Suroviny
•    100g tuku Lukana, Iva, Omega
•    150g mléčné čokolády
•    3 lžíce Malkaa
•    1 sáček neslazených burizonů

Postup
Tuk rozpustíme s čokoládou a přidáme Malkao. Zamícháme burisony a tvoříme do košíčků malé hrudky. Necháme ztuhnout.

Poznámka
•    snadné a mají úspěch
•    Zvláštností je, že nikdy nemáme mléčnou čokoládu. Letos jsem z oříškové vyloupávala lískové oříšky a loni jsme si půjčili od sousedů.
•    na fotografii jsou vyndané z košíčků

Čokoládové lanýže

Suroviny
•    150 ml smetany
•    60 g másla
•    125 g tmavé čokolády
•    125g mléčné čokolády
•    1 lžíce medu

Postup
Čokoládu nasekáme. Smetanu a máslo přivedeme k varu, odstavíme z plotny a vmícháme med. Poté směs přecedíme a zcezenou hmotu přiléváme do nasekané čokolády. Mícháme, dokud se vše nespojí v hustý krém.
Necháme ztuhnout, vykrajujeme lžičkou a obalujeme v kakau.

Poznámka
•    z ona.idnes.cz
•    jen pro čokoholiky
•    když se místo mléčné dá tmavá čokoláda, tak je poté hmota pevnější

Perníčky

Suroviny
•    1 kg hladké mouky
•    350g mletého cukru
•    160g medu
•    10g jedlé sody
•    1 prášek do perníku
•    1 lžička vrchovatá badyánu
•    1 lžička vrchovatá anýzu
•    1 lžička fenyklu (míň)
•    1 lžička vrchovatá hřebíčku
•    ¼ sáčku mleté skořice
•    60-70g sádla
•    1 žloutek
•    4 celá vejce
•    3 lžíce kakaa
•    2 lžíce vitakávy
•    126ml vody

Postup
Rozpustíme med a tuk. Zašleháme vejce, cukr. Zapracujeme mouku, koření…
Těsto necháme přes noc odpočinout. Válíme spíše silněji.

Poznámka
•    od profesionální perníkářky
•    na polevu bílek s cukrem nebo válet tenké, vykrajovat kolečka, kopečky povidel a slepovat

Marokánky

Suroviny
•    250ml smetany ke šlehání
•    4 vrchovaté lžíce hladké mouky
•    5 lžic krystalového cukru
•    50g másla
•    200g směsi pokrájených rozinek, mandlí, ořechů, kandované pomerančové kůry
•    rozpuštěná čokoláda

Postup
Smetanu, mouku a cukr zahříváme ve vodní lázni do zhoustnutí. Poté přidáme máslo a zahustíme připravenou směsí. Na plech vyložený pečícím papírem děláme tenké placičky o průměru 5-7cm. Ty upečeme dohněda (usušíme).
Studené poléváme rozpuštěnou čokoládou a zdobíme vidličkou.

tvořila DaRi

Poznámka
•    starý strojopisový papír
•    letos jsme použili hnědý cukr a celozrnnou mouku a nebylo je třeba ani polévat

Linecké a košíčky

Suroviny

·       4 žloutky

·       300g mletého cukru

·       1 vanilka

·       900g hladké mouky

·       600g másla

·       citrónová kůra

Postup

Žloutky vyšleháme s cukrem. Vmícháme mouku a rychle zapracujeme máslo. Válíme na stéblo. Pečeme zprudka do růžova ve vyhřáté troubě. 

Poznámka

·   děláme

·   používá se na košíčky - jejich náplň je však výrobním tajemstvím

Kávová zrna

Suroviny
•    120 g másla
•    120 g moučkového cukru
•    200 g sušenek Esíčka
•    2 lžíce kakaa
•    3 lžičky mleté kávy
•    rum dle chuti

Postup
Máslo, cukr, kakao a kávu utřeme dohladka a vmícháme rozemleté sušenky a rum. Tvoříme kávová zrna asi 1,5 - 2 cm velká.

Poznámka
•    z Labužníka pod názvem Kávová zrna III
•    možno udělat 50 zrn

Kokosky s krémem

Suroviny
•    kokosky
•    marmeláda
•    linecká kolečka
•    kupovaný čokoládový krém (Dr. Oetker)
•   čokoládová poleva

Postup
Kokosky zespod potřeme marmeládou a slepíme s lineckým kolečkem krémem. Spodek namáčíme v čokoládě.

Poznámka
•    krém kupovaný
•    moc dobré, nakyslost marmelády zahání sladkost krému a kokosky

Proč nemůžu být "správná" holka?

Občas se ráda podívám do minulosti. Třeba tehdy, když bych měla psát o něčem úplně jiném, jako je například nákup dárků, pečení cukroví či pozdně podzimní Vídeň. Kdo by se chtěl podívat, předkládám k nahlédnutí okomentovaný článek z 26. 12. 2008. 

Proč nemůžu být „správná“ holka?

Nějak mám dojem, že muselo dojít k obrovskému omylu. Nemůžu se zbavit pocitu, že se od ostatních liším.

Není to jen tím, že o sobě hrdě prohlašuji, že jsem normální a usilovně doufám, že je to pravda. I když si nejsem jistá, jestli normální znamená to co dříve. Tehdy totiž o sobě každý neprohlašoval, že je střelený, lehce mimo a cool. Teď každý říká, jak není střelený, trhlý a bláznivý. Možná tedy začíná bláznivý znamenat normální. Ale co jsem v tom případě já? Abych se vrátila k původnímu námětu, předkládám pár důvodů, proč se někdy cítím jako slepá vývojová větev.

1. Nejsem bláznivá a "cool". Myslím, že to stále platí.

2. Nemám ráda prokládání češtiny výrazy z jiných jazyků (ať už z angličtiny nebo japonštiny) Výjimkou se stalo spojení „dress code“ protože mi žádný z českých ekvivalentů nejde do pusy.

3. Při dobrej nebo hustej dostávám osypky (nadsázka - ve skutečnosti se otřesu, jako když ochutnáte něco odporného – nyní se v daném případě šklebím, ale klepu se neustále)

4. Nesnáším dotyky a hlasitý smích. Zvláště nečekané dotyky od lidí, s nimiž promluvím tři věty týdně. Smích v případě, že směřuje ke mně nebo k něčemu v mé blízkosti.

6. Nevlastním make-up. A to jsem o dva roky starší. Za chvíli si budou kupovat krémy proti vráskám a já zauvažuji nad pořízením této propriety. Ale je to na dobré cestě.

            Dárky mé kamarádky jsou vždy výzva. Loňské Vánoce mi dala knihu Absolutně kruté Sudoku stupeň obtížnosti tři. Za ten rok jsem vyluštila čtyři. Na oplátku jsem jí letos věnovala ježka v kleci. Trvalo jí ho vyndat přesně patnáct sekund. A víte, čeho jsem se já, člověk, který se bojí chodit do drogerie, dočkala? Co mi bylo předáno v červeném balicím papíru se stříbrnými hvězdami? Bahenní pleťová maska s výtažky z Mrtvého moře. „Jenom zešedneš,“ bylo mi odpovězeno na otázku, jestli je zelená. Nechávám si ji na středu nebo na čtvrtek.

7. Nejsem majitelkou žehličky na vlasy. A stále mě to nemrzí. Ani ten fén nepoužívám.

8. Jsem již 15 let a 9 měsíců majitelkou stejné a původní barvy vlasů (pro šťouraly - dětské černé vlásky mi vypadaly brzy po narození). Jsem již 17 let a 9 měsíců...

10. Nepokládám za svůj životní cíl smrdět cigaretovým kouřem a dorazit nad ránem domů ve stavu, který neodpovídá představám civilizovaných osob. Rezignovala jsem na první část druhé věty souvětí. Občas mi dokonce noční průlety Brnem chybí. Ale pak se raději vracím k relativnímu normálnu.

11. Nemám kozačky. Což je důvod, proč toto píšu. Mám kozačky. Mám krásné, nové, černé, semišové, teplé, zimní kozačky na podpatku ve velikosti 36. Z obchodu CCC, značka Lasocki a hledaly jsme se přes dva roky. Tímto chci oznámit zasnoubení.

12. Neumím tančit. A měla bych s tím něco dělat. Jako jediná holka ze třídy bych měla být schopná příští rok na stužkáči vyseknout nějakou figuru.

13. Když je třeba něco udělat, tak to udělám. Většinou. Ale týkalo se to vynášení košů a tak, což stále platí. Kdo, když ne já?.

14. Nejsem zamilovaná do tří kluků najednou.

15. Nechodím s jedním a neslintám po jiném.

16. Nepovažuji svou lásku za střed světa.

17. Nepotřebuji probírat své city s každým na potkání a vykládat o nich půl hodiny.

18. Nepovažuji hrubky za něco, čeho není třeba si všímat.

19. Nerada nakupuji oblečení. Tato averze ještě zesílila.

21. Nemám nalakované ani falešné nehty. Ale už jsem se dostala k fázi: někdy v budoucnu si je nalakuji.

23. Nerada dávám najevo své pocity. Změnilo se poněkud směrem: neumím dávat najevo své pocity, respektive pocity štěstí a nadšení (vynecháváme heroické stavy a macarenu)

24. Nemám ICQ – používám Skype. Zvažuji odchod ke konkurenci. Zbytečně velké okno Skypu se mi nelíbí.

Jak vidíte, nic moc se nezměnilo. Buď jsem opožděná nebo urychlená. Nebo taky neexistuji. Užijte si Macarenu.

 Vynechaná čísla byla v rámci autocenzury a PR vymazána.

Kulatá lampa visící ze stropu

Venku lidé chodí s deštníkem. Uvnitř se netopí. Ani jeden z těchto zvyků jsem nepochopila. Osobní pohodlí a kapuce jsou mi milejší než sušení deštníku a klepání kosy. V úterý jsme se učili a o přetíženosti souvětí. Myslím, že bych tím občas mohla trpět, ale ne tak jako Miloš Macourek. Možná jsem i jeho odeslala expresem na půdu, když jsem minulé Vánoce s hrůzou zjistila, že naše knihovnička je opět přetížená. Toto se mi stává pravidelně při „vánočním“ úklidu, protože čím míň věcí máš, tím rychleji si uklidíš. Uvozovky jsou má tajná láska. Slouží ke zpochybnění slova, které jsem do nich uvěznila. Myslím, že bych s tou poezií měla přestat. Ale chce mi na to příliš spát. Vánoční, tudíž znamená spíš zimní a já ho beru jako vítanou záminku k tomu, utřít jednou za rok prach na poličkách a zjistit, kterým zbytečnostem jsem před rokem prodloužila pobyt v šuplíku zelenou kartou. Mimo úklidu spousta lidí nesnáší pečení. Já si ho užívám. I kdybych měla vanilkové rohlíčky péct během přípravy na maturitu, tak je udělám. Malé, obalené v moučkovém cukru a ne jen ve vanilkovém jak minulý rok.
O víkendu jsem si sepsala plán. Plánování, organizování, vedení a ochutnávání. Momentálně plán vypadá takto. A děkuj všem zúčastněným, že za mne otřou garnýže. Slony nemusí, malovali jsme.

Seznam druhů

	druh	množství [v dávkách]	poznámky
1.	perníčky	1 ½	½  dávka D., ½  dávka plněné v čokoládě
2.	linecké	1	½ pod kokosky a náplň košíčky
3.	košíčky	½
4.	vanilkové rohlíčky	1
5.	marokánky	1
6.	plněný perník	½
7.	kokosky	2	aby nezbyl krém
8.	zrna	1
9.	lanýže	1	z kvalitní čokolády
10.	koňak	1+
11.	vánočka		s rozinkami a posypaná mandlemi
12.	štola	1	zajišťuje mamka

Časový harmonogram

4. – 5.	perníčky, perníčky plněné, vanilkové rohlíčky	plněné nepolévat
	mamka štola
11. – 12.	košíčky, linecké, plněný perník, marokánky	košíčky neplnit marokánky nepolévat
	slepování lineckého, zdobení perníčků
18. – 19.	kokosky, zrna, lanýže
	naplnit košíčky, polít marokánky, košíčky, plněné perníčky, kokosky
23.	vánočka

Jak jsem nekoupila Prahu

Je několik věcí, na kterých jsem si zakládala. Například, že sebou nenechám manipulovat. Inu, povedlo se jim to. Stačilo jen vydávat špinavé praktiky za chválu a už jsem běhala sprinty do obchodu pro osmou tabulku čokolády poté, co jsem přechozí tři zničila při rozpouštění a jednu snědla. Snažila jsem se o minimalistický vzhled pišingru a posléze si už jen přála, aby ta ztracená poleva ztuhla. Spala jsem v minus pěti s otevřeným oknem, vstávala po rozednění proto, abych zjistila, že už není tekutá. Do tuhosti však měla daleko. Asi stejně jako já do Brna. Inu, změnila jsem se na vánoční stromeček, který transportoval nejen krosnu, zvoneček, krabici 50x30, tašku s počítačem, ale i v té chvíli téměř nenáviděný Pišingr.

Brno existuje. Otázkou je, ve které dimenzi, protože pocity, příběhy a drobnosti, jež se tam odehrávají, jsou příliš nereálné, na to, aby byly pravdou. Fručka, oblek, falafel, bankrot, výcvikový vojenský tábor.

V Brně jezdí tramvaje. Pro někoho, komu rve uši jejich slangové označení, je lepší se jim vyhnout. Ale ne, pokud jste zároveň jedličkou. Naštěstí i vločky mají nákladový prostor, a tak se jim v rámci díků nesmějete, když nechají odpočívat těsto na mrkvánky v teple. „Moje“ vločka totiž měla i logickou argumentaci. Možná poprvé v jejím mladém životě. V receptu zaprvé není uvedeno, že odpočívat má v lednici, a zadruhé, je tam kypřící prášek a ten by mohl způsobit kynutí, a tak je třeba použít co největší mísu. Ale i tak, něčemu jsem se smát musela a Království dvou K se všemi jeho obyvateli bylo daleko. Někde za válením těsta na mrkvánky lahví od vína, přenášením jejich maličkostí na ocelovém pravítku (za pomoci jeho plastového bráchy jsem se pokoušela utvořit rovný povrch dortu), koupí fruček a úvaze, že Brno je druhým městem v republice, co se počtu nešťastných lidí týče. A když přijížděla, všechna auta prchala pryč.

Cililink. Oblek. Nevěřící Tomáš byl donucen uvěřit. Bublající olej. Říká, že se není čeho bát. Taková malá noční můra. Postávání. Už vím, proč se podává welcome drink. Lidé stejně stojí, akorát to vypadá lépe se sklenicí v ruce. Černý čaj z černé krabičky v puntíkovaném hrnečku. Teplo. Zvuk zrcátka. Čistý hrníček. Hostina. Salát s kousky oliv od jednoho K. Kousky tak drobnými, že ani pohádkové babičce nevadily. Falafel. S dresinkem a pitou. Člověk lituje, že má hrůzu z horkého oleje i kvůli něčemu jinému, než jsou koblihy. 

O falafelu by se toho dala napsat spousta. Kulatý tvar, skvělá chuť, křupavý povrch a měkké jádro. Občas zpestřující kousek cizrny. Fakt, že byla dovezena kvedlačka. A velmi pěkně sepsaný postup. Jenom doufat, že ho Khors zveřejní. Nebo to dát rozkazem? Vyhrožovat? Nechat být?

„Za devět hodin vstáváme.“ Plán. Zjištění, že nepojedeme linkou U2. Přeměna na školní třídu a posléze na skupinu bohatých investorů. Jeden měl kravatu, sako a rukávy košile, které byly vidět. Šustění peněz, kouř z dýmky, napětí. Účty. Za vodu a elektřinu. Monopol na energie. MR.Čez začal fušovat i do dopravy. Já mu pomohla. V rámci myšlenek na budoucnost, za účelem získání domů. Prodáno, šťastným majitelem Václavského náměstí se stala Vločka. Radůza. Únava. Pozdní hodiny mi nesvědčí. Krach. Respektive bankrot, abychom byli jako studenti, absolventi a ne absolventi ekonomických škol přesní. Zítřek se stal dneškem. Za pět hodin vstáváme. A já byla ta, jež zapříčinila, že to bylo za pět a ne za dvě. I bankrot se musí umět načasovat. 

vytvořila a pózoval

 Procházka nočním Brnem. Méně děsivá, než jsem si myslela. Postel. Těžká prachová peřina. Ta, která vás prostě uspí.

Několik informací v tomto článku bylo zkresleno náhodou. Zbytek záměrně.

Pišingr

Suroviny
•    350g hořké čokolády
•    60g mletého cukru
•    1 žloutek
•    200g másla
•    150g mletých lískových ořechů
•    6 kulatých oplatek
•    100ml smetany na šlehání

Postup
Rozpustíme 150g hořké čokolády a vmícháme mletý cukr. Když trochu zchladne, přidáme žloutek. Máslo vyšleháme a postupně zašleháváme utvořenou směs a nakonec přidáme oříšky.
Oplatky slepíme krémem, ale nepotíráme na povrchu. Zabalíme do alobalu, zatížíme a dáme přes noc do lednice.
Smetanu zahřejeme a rozpustíme v ní zbylou čokoládu (200g). Polijeme dort a necháme ztuhnout.

Poznámka
•    Poleva je spíše měkčí. Nepříliš vhodná na transport.
•    Bohužel bylo krému na mou velikost oplatek moc. Navíc nejenom, že byl máslový, ale také nevsákl, jak jsem předpokládala. Možná špatně oplatky.
•    zdroj: Inspiromat Banalit

Kniha

Slovo kniha mě provází po celý můj život. Jak by taky ne, když v měsíci mého vzniku byla čtena tak kvalitní literatura, jakou bezesporu je Putování Martina Čermáka se psem Máňou po Americe. Přesto je zarážející, že se v měsíci zplození knihomolky na seznamu objevila jen tato kniha. Ovšem toto bylo brzy napraveno, protože po dobu devíti měsíců mého vývoje, jsem byla svědkem mnoha skvostů a do života jsem vstupovala s  vědomím, že ta fraška brzy skončí. Kdyby mě zákeřně nevytáhli císařským řezem, tak bych s klidem přeskočila tu nudnou čekací fázi jménem život, neboť o jeho konci a průběhu jsem již měla úplné informace. Mou studijní literaturou bylo: Co život dal a vzal, Proč zemřel Jan Masaryk, Smrt ve strži, Závěť Vinnetoua, Satan a Jidáš – Supové Mexika III, Zpráva ze záhrobí a další kriminální příběhy a nakonec Kronika ohlášené smrti. Abych se předčasně neoběsila na pupeční šňůře, o což se pokusila vločka, servírovali mi i Má veselá jitra (jsou ve druhém měsíci ranní nevolnosti?), Prima sezóna, Oční kapky, Chléb na vodách, Fotbal nemá logiku, Něco za něco (Nyní jsem studentkou oboru s názvem Zahraniční obchod), Mafie po listopadu aneb Ryba páchne od hlavy (narozenou ve znamení ryb.) a samozřejmě tituly, jež věstily můj aristokratický původ: Královna bez koruny a Královna Dagmar. Ovšem mohla jsem dopadnout i hůř. Po mém narození totiž nastalo červené období a přeci jen se mi můj pesimismus zdá lepší než lehké mravy: Nahota na prodej, Milenky diktátorů, Jen z lásky, Podvedená či Milenky královské.

Tato hluboká studie mi byla umožněna díky mamince knihovnici, která si poctivě vede zápisky o přečtených knihách. Po dlouhém boji s vrozenou leností, ač ji nemám z čeho čerpat, neboť jsem byla velmi aktivní a mimo Ameriky prošla i knihu Dharmoví tuláci, jsem si 29. 6. 2009 začala vést svou záznamovou knihu. Dnes byla převedena i do podoby elektronické. Třeba by mé potenciální děti už nemusely slovo papír znát a nad čím by se pak bavily? Mimo této myšlenky na budoucnost je tu však i krása grafů, kterým nelze odolat. Navíc, když se přidáte, mohla by z toho být pěkná SOČka. Nebo spíš VOŠka.

Od konce června do prosince roku 2009 jsem přečetla 41 knih celkem o 13 554 stranách. Průměrný počet stran jedné knihy byl tedy 331. Ač letos mám zatím knih načteno 97 a počet stran se dostal na 24 544, tak průměrná kniha obsahuje jen 253 stran. Takže čtu více tenčích knih. Avšak srovnávám nesrovnatelné. Podívejme se raději na stejné měsíce. V období od června do října 2009 se jednalo o 34 knih, letos o 71. Stránky vycházely na číslo 11 050, zatímco v tomto roce 18 924. Má oblíbená informace o průměrné délce knihy je 325 stran loni a letos pouhých 267. Za nejzajímavější bych pokládala, že v měsíci říjnu, jsem přečetla shodný počet knih. Pouhé tři tituly. Nejspíš babí léto přeje molům. a grafům
 

Vzhledem k nové rubrice, jejíž název je, jak si každý tvor s IQ vyšším než je tykvovité uvědomil, slovo kůrovec v arménštině, přidávám ještě seznam přečtených knih za říjen. Bylo jich trapně málo, ale kvůli tomu, že jsem se sekla na Simmelovi. Bohužel jsem netušila, že nezáživná část je jen dvacet stránek, a pak to byla jízda. A Duteurte? Má nová láska.

_{Když už si nemohl dopřát tu velkou cestu, vymyslel si pro sebe cestování doma. V určité dny vycházel na ulici s vycházkovou holí a na otázky svých krajanů odpovídal francouzsky.}

_{strana 28} Cesta do Francie - Benoit Duteurtre

autor	název	strany
Simmel, J. M.	Všichni lidé bratry jsou	602
Duteurtre, B.	Cesta do Francie	221
Duteurtre, B.	Divná doba	132

Kdo zná vločku, mohlo by jej zajímat, že byla provázena hity jako: Na hradě plném bláznů, Občanské fóry, Život jako štafeta, Rychlé šípy, Milenec lady Chatterleyové, Nemluv na mě, když se holím, Dvakrát mimo zákon, Mafie po česku, Pasťák a Věčná Ambra.

Částečný seznam za rok 2010

měsíc	autor	název	strany
leden	Dutka, E.	Slečno, ras přichází	239
	Wilde, O.	Obraz Doriana Greye	254
	Frühlingová, I.	Příběhy modelek	178
únor	Šlejhar, J.	Kuře melancholik	71
	Čech, S.	Výlety pana Broučka	295
	Arbes, J.	Svatý Xaverius	84
	Cabotová, M.	Princezna Mia	230
	Zamjatin, J.	My	157
březen	Kantůrková, E.	Přítelkyně z domu smutku	281
	Defoe, D.	Robinson Crusoe	242
	Powellová, J.	Julie & Julia	291
	Gogol, N. V.	Revizor	124
duben	Defoe, D.	Robinson Crusoe	518
	Alda, A.	Nikdy si nedávejte vycpat svého psa	268
	Šmíd, Z.	Starci na Aljašce	235
	Šmíd, Z.	Proč bychom se nepotili	180
	Šmíd, Z.	Proč bychom se netěšili	142
	Šmíd, Z.	Za písní Severu	225
	Nothombová, A.	Strach a chvění	115
květen	Wyndham, J.	Den Trifidů	236
	McNab, A.	Okamžitá akce	387
	McNab, A.	Konečná stanice Bagdád	280
červen	Larsson, S.	Dívka, která kopla do vosího hnízda	683
	Saramago, J.	Slepota	389
	Williams, D.	Nikdo nikde	225
	Forsyth, F.	Den pro Šakala	284
	Forsyth, F.	Vyjednavač	356
	Kratochvíl, J.	Truchlivý Bůh	111
	Denemarková, R.	Peníze od Hitlera	242
	Puzo, M.	Kmotr	331
	Zonová, A.	Boty a značky	164
	Biebl, K.	Cesta na Jávu	134
	Hakl, E.	Let čarodějnice	264
	Parkerová, I. J.	Rašomonova brána	346
	Parkerová, I. J.	Dračí svitek	287
	Parkerová, I. J.	Pekelný paraván	347
	Parkerová, I. J.	Ostrov vyhnanců	323
červenec	Parkerová, I. J.	Černý šíp	298
	Remarque, E. M.	Na Západní frontě klid	166
	Clavell, J.	Král Krysa	308
	Gulik, R.	Slavné případy soudce Ti	259
	Gulik, R.	Záhada čínského hřebíku	167
	Gulik, R.	Lakový paraván	159
	Gulik, R.	Soudce Ti v akci	165
	Gulik, R.	Vraždy na čínském jezeře	220
	Gulik, R.	Tygr loví v noci; Gibon přichází z rána	138
	Gulik, R.	Soudce Ti a vradící zvon	222
	Gulik, R.	Červený pavilon	159
	Hůlová, P.	Strážci občanského dobra	207
	Gulik, R.	Císařova perla	157
	Gulik, R.	Básníci a vražda	151
	Braunová, P; Payerová L.	Pozorovatelka	277
	Gulik, R.	Tykev a náhrdelník	161
	Gulik, R.	Záhada čínského bludiště	231
	Gulik, R.	Fantom chrámu	165
	Gulik, R.	Pavilon se smuteční vrbou	164
	Clark, S.	Noc Trifidů	340
	Devátá, I.	Všechny mé domovy	150
	Jehlíková, B.	Dar proroka Eliáše	164
	Whitton, H.	Hrdost do vínku	262
	Block, T. H.	Mayday	302
	Devátá, I.	Vůně posečené trávy	250
srpen	Devátá, I.	Lázeňská kůra	177
	Devátá, I.	V oblaku dezinfekce	121
	Devátá, I.	Koukám se okolo	154
	Devátá, I.; Devátý, I.	Pravé domácí	186
	Montefiore, S.	Sašenka	452
	Tučková, K.	Vyhnání Gerty Schnirch	410
	Devátá, I.	Rodinný podnik	158
	Devátá, I.	Koukám a co nevidím	168
	Devátá, I.; Plzák, M.	Soužití k zabití	145
	Falcones, I.	Ruka Fátimy	672
	Christie, A.	Muž v hnědém obleku	263
	Zafón, C. R.	Stín větru	457
	Christie, A.	Záhada sedmi ciferníků	252
	Christie, A.	Smysluplná vražda	199
	Christie, A.	Sloni mají paměť	167
	Christie, A.	Smrt staré posluhovačky	220
	Svárovská, B.	Deník odbarvené blondýny IV.	226
	Iggulden, C.	Vlk plání	404
září	Simonová, F.	Darebák David čaruje	221
	Devátá, I.	Mezi peklem a nebem	170
	Zafón, C. R.	Andělská hra	555
	Watersová, S.	Zlodějka	534
	Rankov, P.	Stalo se prvního září	371
	Brysson, B.	Zápisky z malého ostrova	365
	Barberyová, M.	S elegancí ježka	315
	Arbes, J.	Moderní upíři	233
	Simmel, J. M.	Setkání v mlze	180
	Simmel, J. M.	Láska je jen slovo	466