Letterkundig Museum Den Haag

Na Erasmu už mě potkala spousta poprvé. Budu-li vybírat jen z uplynulého týdne, tak jsem poprvé s nasazením vlastních plic vystříkala sprchový kout „savem“, poprvé ochutnala a uvařila mosterdsoep, poprvé zažila déšť, sníh, kroupy a slunce v rozmezí pěti hodin, poprvé kupovala v Nizozemsku kytku a poprvé navštívila školní kantýnu. Všechna tato poprvé mají samozřejmě svou váhu, ale mé nejsmutnější poprvé se odehrálo ve vlaku při výpravě do Letterkundig Museum (Muzeum literatury). Ačkoliv cesta tam trvala skoro hodinu, nesvačila jsem ani jednou.

 

Letterkundig Museum (zdroj: wiki)

Mosterdsoep

„Něco jsem už o tom slyšela,“ sdělila nám paní profesorka ve vlaku cestou z Haagu. Řeč byla o čistotě studentských kuchyní. Vlastně spíš nečistotě. Pro člověka, který alespoň pár měsíců žil odkázán sám na sebe a ví, že za něj nikdo jeho nepořádek neuklidí, je překvapivé, že jsou lidé, kteří v kuchyni opustí svůj snídaňový talíř a už po něm nevzdechnou. Co se rozlije - to zaschne, koš netřeba vynášet a rozdíl mezi kuchyňskou podlahou a chodníkem spočívá v tom, že chodník alespoň občas umyje déšť.

Přesto jsem měla štěstí. Můj pobyt v místě, které stále lehce připomíná Charlesovo „…podobnost okolí jídelny a latríny byla přímo skandální…“ s sebou totiž přinesl bílou vránu. Ohledně lidstva nosím růžové brýle, ale co se lidí týče, jsem realista, a tak mě skutečně překvapilo, že byl stvořen seznam služeb, který zatím dokonce do určité poměrně hodně slušné míry funguje. To znamená, že se člověk nebrodí do dřezu přes osm hromad nádobí a že okolí plotýnek je většinou opravdu bílé. Odbah­ňování podlahy mám na starost já, takže na některých místech už prosvítá původní modrá barva.

Čistota mě povzbudila, abych začala vařit. Pozvolné omeletové a těstovinové začátky byly narušeny dvěma událostmi. Zaprvé se mi ohlásila první návštěva, což s sebou nese příjemnou možnost někoho otrávit, a zadruhé jsem byla v Muzeu literatury s bývalou členkou komise udělující mimo jiné jednu z nejdůležitějších nizozemských literárních cen Constantijn Huygens prijs. To zmiňuji zaprvé proto, abych se vytáhla, co za osobnosti mě tady učí, a za druhé proto, že tato komise se scházela právě v onom muzeu, takže když jsme cestou zpět zamířily na broodje, vzala nás paní profesorka do osvědčeného podniku bufetového typu s přijatelnými cenami a pro mě báječnou nabídkou.  

Broodje jsme si však nakonec nedaly. Přeci jen byly čtyři stupně, takže volba padla na variantu soep (polévka). Díky mé úžasné metodě zužování výběru vypadla zeleninová s těstovinami a knedlíčky a zůstala jen mosterdsoep. Hořčicová či hořčičná polévka. V životě jsem o ní neslyšela, ale mnoho lidí o vla také ne, takže jsem zadoufala, že tam není žádné skryté maso a nabrala si plnou misku. Byla to zatraceně dobrá volba.

Groene-zeepmentaliteit

Někteří lidé mají problém s orientací v čase. Ačkoliv denní dobu většinou spolehlivě trefí, rozlišit středu od čtvrtka je pro ně obtížné. Tento problém já neřeším. Středa je totiž dnem střídání sedacích souprav. Místo zdecimované sedačky z minulého týdne se mi objevila pod okny kancelářská židle. Funkční sice není, rozhodně však byla lepší než čtvrteční objev. Oranžový bagr mě totiž nadchl méně než většina ostatních oranžových věcí.

Žlutý buldozer to sice není, ale stejně s sebou teď pro jistotu všude tahám ručník.
Ty jámy za bagrem byly před týdnem parkoviště.

Koetoeloeloe en plons!

Jsou i rána, která nezačínají dělníky trhajícími beton před vašimi okny. Jsou rána, kdy vstanete, tři hodiny čtete knihu, o které jste už včera tvrdili, že ji máte přečtenou, a potom se v deset vydáte na nákup, protože ani jednu ze složek nejsnazšího oběda nemáte. Krom vloček a mléka směřujete svou pozornost také na Albertovu akční nabídku Goudy, gumové rukavice a položku chemie do sprchy. Již druhý den svítí slunce a i když nemáte moc času, musíte využít hezkého počasí, protože i architektonicky zajímavá budova vypadá v mlze ponuře. Takže zastavíte na mostku, z nosiče sundáte tašku Práca s literatúrou nás spája… vyndáte foťák, položíte tašku na nosič, uděláte dva snímky a ozve se rána. Taška spadla z nosiče. Sehnete se, abyste ji zvedli, dojde vám, proč udělala skoro prázdná taška takovou ránu a bezmocně sledujete, jak se váš speciální zámek na kolo kutálí a kutálí a padá a žbluňk.

architektura za 16 €

Kleine overwinningen

Život na Erasmu lze přirovnat k životu malého dítěte. Věci, které jsou za normálních podmínek brány jako samozřejmé, jsou po kompletní změně prostředí hodnoceny jako malá vítězství, hodná, stejně jako první vygryndané slovo, zaznamenání. Já negryndám mama, nebublám papa, ale říkám assegaai (kopí).

stanice metra

Zandvoort in februari

Rozhodla jsem se, že budu v Nizozemsku držet volné neděle, abych si mohla pobyt i aktivně užít. Číst nizozemské knížky od rána do noci totiž můžu i v Praze a s třetinovým nájmem. Můj nedělový plán se však lehce zkomplikoval, když jsem si uvědomila, že u některých výletů by nebylo špatné, aby se odehrávaly za příznivého počasí. Tedy aby alespoň nepršelo a v ideálním případě i svítilo slunce. Jinak by totiž mé fotografické vzpomínky na Severní Holandsko reprezentovaly stopadesát odstínů šedi. Podle předpovědi mělo být o víkendu tradiční počasí, takže jsem využila volného pátku, kdy nemělo pršet a mělo i svítit slunce, a vyrazila k moři. Protože moře je moře a bez moře to nejde. Možná to jde bez hranolek s oorlog, ale bez moře určitě ne.

přednáška o nizozemské kultuře, momentálně v hlavní roli flessenlikker

Hond, muizen, ijsbeer en olifant

Člověk se nejprve naučí sčítat, potom odčítat, následně násobit a nakonec dělit. Takže jsem zjistila, kde je P. C. Hoofthuis, jak tam dojet tramvají, jak jezdit na kole ve víkendovém provozu v trekovkách a dnes jsem svá studia završila polední návštěvou Amsterdamského centra v podpatcích. Pro případ, že by se mi cesta protáhla, jsem si na ni dala čtyři hodiny s tím, že se zajdu podívat do hlavní knihovny na výstavu Gerard Reve, na hranolky a když si trhnu rychlostní rekord na osmi kilometrech, tak si budu před hodinou číst.

Když si nevíte rady, pomůže Bakker Bart.

Verhuizing

Pokud jste součástí mé rodiny, či okruhu přátel, neměli jste možnost si nevšimnout, že jsem se přestěhovala. Rodina a přátelé jsou totiž k tomu, aby nešťastníkovi potrefenému nutností přemístit svůj movitý majetek, pomohli. Abych všem zpříjemnila první měsíc letošního roku a nikoho neopomenula, rozdělila jsem stěhování do Amstelveenu pro jistotu do pěti etap.

1. přesun věcí třetí kategorie z Prahy na Valašsko

2. přesun věcí druhé kategorie z Valašska do Brna

3. přesun věcí druhé kategorie z Prahy do Brna

4. přesun věcí první kategorie z Prahy do Amstelveenu

5. přesun věcí druhé kategorie z Brna do Amstelveenu

Pokud máte dojem, že je to příliš komplikované, podělím se s vámi o informaci, že se na stěhování podílel osobní automobil, malá dodávka, České dráhy, Student Agency, přerovská autobusová doprava a MHD města Brna, Prahy a Amsterdamu. Také bych chtěla hned na úvod poděkovat všem tělům, která se na stěhování podílela ať už jako nosiči pod dohledem, samostatní nosiči, převozníci, řidiči, baliči, nákupčí, plánovači. Dík patří také dobrovolníkům z řad náhodných kolemjdoucích a spolubydlících. Také děkuji celní správě za milý uchrochtaný rozhovor o obsahu těch dvou beden, které jsem v rámci třetí etapy vezla budapešťským expresem.

Het is al!

Každý správný holandský rozhovor obsahuje alespoň jednu nebo dvě věty o počasí. Teď je zataženo, zatím nepršelo, dopoledne dokonce svítilo slunce. Jako by mi to dělalo natruc a pokoušelo se dehonestovat mé vzdělání. Před každým, kdo je tu na návštěvě, se naparuje, jak je v Nizozemsku krásné počasí a sotva dotyční přejedou hranice, už je tu opět má odbornost. Mohu si alespoň gratulovat, že už dva nebo tři dny fouká jiným směrem a já nejsem nucena naslouchat líbezné melodii motorů letadel.

letadla nad Uilenstede

De fiets van de moskee

Nákup kola a nákup obuvi mají mnoho společného. Obojí slouží k přepravě a obojí slouží dlouho, proto by měly jak boty, tak kolo sedět co možná nejlépe. Vzhledem k tomu, že ani schoenen ani fiets  nejsou levná záležitost, nakupuje je člověk s rozmyslem a dá si záležet, aby si záležitost prostudoval a nekoupil bezhlavě první, co mu nabídnou.

přestala jsem s focením čekat na méně holandské počasí, nepřijde a toto je každodenní realita

Eerste schooldag

Ráno mě probudil hluk. Nebyla to hudba, která mi dělala společnost během první noci. Nebyli to ani hluční sousedé. Bylo to horší. Vzlétající letadla kombinovaná s dělníky na stavbě. Sice je pravda, že nejsou přímo pod mým oknem, ale jestli před oknem nebo za rohem není u sbíječky takový rozdíl. Pokud ale platí poznatky učiněné tento víkend, tak mají v sobotu, neděli a v pátek od pěti volno. Zvuky a tenké stěny jsou ostatně pro mé bydlení a možná i pro bydlení v Nizozemsku obecně charakteristické. Mým štěstím je, že nemám pokoj u koupelen, takže mě neruší splachování ani sprchování. Nežádoucím hlukem je tak především průvan, který v některých chvílích dosahuje neuvěřitelné zvukové síly, připomínající vysavač či ždímačku.

Ik doe alsof mijn pap een soep was

Neděla byla poměrně krátká. Díky spánku do půl deváté a následnému intenzivnímu povalování, se mi podařilo vstát až po desáté. Ranní čaj jsem protentokrát vynechala a vyrazila na obhlídku okolí, směr Amsterdamse bos (Amsterdamský les). Protože jsem tamtudy už párkrát jela na kole, neměla jsem problém s orientací. Cestou jsem si prohlížela místní kolorit: brodivé ptáky, cedule upozorňující na začátek i konec prostoru s volným pohybem psů, auta nabíjející se elektřinou, slečnu s hokejkou v mikině s nápisem znamenajícím „miluji pozemní hokej“, knooppunten, coffeeshop a déšť. 

jeden z vchodů do ubytovacího kampusu (výjimečně bez louží)