Zesjescultuur

Srovnávat amsterdamskou a pražskou vysokou školu je jako srovnávat Kanzi  a Golden Delicious. Jedna je o deset pater vyšší, pár desítek let mladší, otevřená a s pauzou na obědy pro všechny a druhá ohromí svou tradicí, jistou efektivitou, kancelářemi a úctou k oficiálnímu dialektu. Přesto jsou obě stále jablka, která mají ohryzek a ten je vždycky stejný. Fixy na tabuli, které buď nepíšou nebo nejsou, přednášející, kteří neposílají prezentace, a dvojí metr na „mám toho moc“ u studentů a vyučujících. A tak, zatímco tady mám první třetinu se skóre 8,5 a 8 úspěšně za sebou, v pražském informačním systému na mě stále svítí neohodnocený předmět ze zimního semestru.

Na otázku, zda je to dárek, odpovídat vždy: "Ja."

Nieuwe Nederlanders

Minulou středu jsem přišla amodů a na podlaze byl pohled z Piešťan. Pro mě. A protože jsem hamoun, uchvátila jsem i jednu z úředně vypadajících obálek, které byly adresovány „obyvatelům tohoto domu.“ Dopis z radnice začínal nadějně: „V souvislosti s dopisem, který jsme vám zaslali začátkem listopadu… dokončili jsme práce … rádi vás uvítáme na dnu otevřených dveří … chápeme, že jste zvědaví… registrujte se, prosím, předem… hosté mají za sebou dlouhou cestu…doufáme, že se u nás v Amstelveenu budou cítit dobře...“

výhled od domu

De apartheid en het socialisme uit de perspectief van de kinderverteller

 „Ale říkám ti, dej na má slova, dávám jim ještě dva roky. Ne víc.“

Cornetto

Hospodyňka level dvacet. Větrám peřiny, devadesátka už se pere, koupelnu jsem uklidila hned po probuzení  a prašónky jsou v koši. Před tím jsem si ale nenechala ujít to potěšení a jeden každý propíchla špendlíkem. Dnes jsem naštěstí nemusela zpívat. To v pátek to byla jiná. Vsetínská hokejová hymna zplna hrdla, protože čím větší odpornost, tím větší potřeba soustředit se na něco jiného. A citron s pomerančem v mikrovlnce nejsou špatné, ta naše už vypadá mnohem lépe. Ale ani vitaminy z ní všechen popel nedostaly.

Waag, přestávám se u něj ztrácet

Meisje in kimono

Ještě jsem neviděla Noční hlídku. A třetí patro Tropenmusea. A nizozemskou veverku. Ale zato jsem viděla dívku bez kimona. A sýr ve tvaru zajíce.

Alleen maar nette mensen

A tak jsem byla bez kola. Nepojízdná. Naprostá spodina. Kdejaké nemehlo na bruslích se na mě vytahovalo. Dokonce jsem musela nákup táhnout dva kilometry pěšky. Nakonec se mi gazelka vrátila. Uvažuji tedy o koupi dalšího zámku. Na zadní kolo. Protože duše a pneumatika včetně práce stály víc než půlka kola. Ale rozdíl je poznat.

Vijf mooie eenhoorns

Jednorožec se vrací na místo činu. Venku bylo šedo, chladno a občas trochu pršelo. Parkoviště P+R Zeeburg vypadalo stejně holandsky, jako když jsem na něm před dvěma měsíci přistála já. Naštěstí jsou koráby Student Agency pozitivně žluté. A naštěstí nosí někteří klaunský nos.

nepatřičně pozitivní autobus