Možná někteří z vás ví, že studuji soukromou školu a v rozvrhu se mi objevuje i pár cizích jazyků.
V neděli v noci jsem si zabalila své „austiňácké“ věci a nožík, jehož součástí je i plochý šroubovák a pilníček na nehty, jsem nechala doma. Protože v ložnici se už spalo, nevytiskla jsem si učební texty do informatiky, ale nachytala si k obědu anglická slovíčka. Po půlnoci jsem konečně usnula.
Čekám na křižovatce před školou a kolem mne je slyšet písnička.
S tímto se po šesti hodinách spánku probouzím a kupodivu dobře naladěná odjížděním do továrny. Jelikož mám v našem okresním městě při přestupu čas, dávám si v pekárně snídani. Je to velmi oblíbený okamžik dne, a nejen díky němu mám ráda pondělky. K čaji si přiberu i celozrnný croissant. Ve stejně pohodovém pomalém tempu dojdu zpátky na nádraží, naskočím do MHD a vyrážím k místu výkonu praxe.
Dobrý den, jmenuji se Pavlína a dnes je 28. září 2008. Ve škole mě vytáhli na testy na drogy a alkohol. Výsledek byl negativní.
Dobrý den, jmenuji se Pavlína a dnes je 4. října 2010. Byla jsem vybrána na test na alkohol.
Nejspíš je to ve mně, že v každé organizaci, kde testování probíhá, mě vytáhnou hned první měsíc. Svou roli v tom určitě hraje má abstinence, neboť je snadné být abstinentem, když vám stejně nikde nesmí nalít................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................... další příjemné (tentokrát bez ironie, prosím) denní zážitky podléhají mlčenlivosti...............................
......................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................
Po čtyřech hodinách opouštím tovární haly bohatší o tyčinku Snickers, chvíli se rozněžňuji nad krásami okolních kopců, a pak už si to autobus sviští k nádraží. Tentokrát rychlý přestup a kolem jedné už mi zbývá posledních pár pěších metrů k domovu. Časově tak akorát na dokončení referátu a vytisknutí informatiky. Náhle mě napadá taková znepokojující myšlenka, že asi nemám klíče. Už se mi to jednou stalo, neboť vedu odděleně klíče od intru a od domu a ty od domu používám jen v pátek večer, takže je nechávám volně v tašce a nenosím je v peněžence. Žel bohu, v tašce jsou i teď. Pokusím se zazvonit, ale nikdo není doma. Napíšu tedy zprávu, jak na tom jsem a nechám ostatní, aby rozhodl, co dál. Rozhodnutí zní jasně: vloupej se. Je mi popsán způsob, který v konečném důsledku zahrnuje:
- hledání klíčů na místě, kde byly mnoho let
- odmontování tahátka na zip z peněženky a pokus změnit je ve šroubovák (zatímco nožík leží spokojeně ve stejné tašce jako klíče)
- konzumace první části tyčinky -> myšlenka: v garáží musí být nějaké nářadí
- sundání truhlíku na květiny
- vniknutí do garáže oknem (úspěšné je až druhý pokus, kvůli nedostatku manévrovacího prostoru)
- krádež kleští
- konzumace druhé části tyčinky
- odstraňování šroubů za pomoci kleští
- házení balónu Changové, která je nadšená, že s ní někdo tráví venku tolik času
- obava před spatřením sousedy, kteří by teoreticky mohli aktivně volat policii anebo mít sice přátelské, ale nepříjemné otázky
- sundání mříže
- pocit, že jsem se stala členkou Správné pětky
- přemýšlení nad taktikou zdolání dvoumetrové hloubky
- rozloučení se s mírně ušpiněnou bundou
- slézání ve stylu nohy napřed
- hladké přistání
- transformace bundy na velmi špinavou
- hledání šroubováku
- snaha otočit klíčem s jeho pomocí
- vybodnutí klíče ze zámku
- odmontování části kliky, za účelem zjištění, že tak se za sklepa taky nedostanu
- hledání jiných klíčů, neboť některý tam přece musí pasovat
- nález svazku nově vyhlížejících klíčů
- pomocí trubek vyhoupnutí se ven
- házení míče Changové
- testování klíčů na všechny dostupné dveře
- odemčení dveří od kůlny (úvahy nad skvělými vlastnostmi rýče Fiskar)
- čtení Ony
- rozhodnutí o návratu do sklepa za účelem zahlazení stop
- (Představte si, že ležíte v posteli na zádech. Odstraňte postel. Spusťte ruce tak, aby svíraly s podlahou a tělem pravý úhel. Nohy namontujte do otevřeného sklepního okna.)
- zápas se psem olizujícím váš obličej, když se snažíte o druhý sestup
- úspěšný sestup
- zahlazování stop
- výstup pomocí trubek hlavou napřed
- útok divé zvěře
- pozice na zádech, nohy ve sklepním okénku, Changová motající se mi kolem hlavy
- úžasný výkrut, nohy se dostaly ven
- vztyčení se do kleku
- únik před šelmou
- otřepání kalhot a částečné zcivilizování se
- příchod mamky a odemknutí dveří
Tímto jsem chtěla naznačit, že i se správnými informacemi zevnitř a nákloností hlídacího psa, se mi nepodařilo dostat se do vyšších pater domu. Nikoliv kvůli kvalitě zabezpečení, ale kvůli vlastní nešikovnosti. Zítra si objednám první lekce otvírání zámku bez klíče u svých spolužáků. Přeji pěkné a poklidné pondělí a zapomínejte si klíče. Je to legrace, ale musí se vám povést dostat se dovnitř.